Jenny Morganová

Luděk Nekuda

1:AmNa vybělené skále, nad mořskou plání modraEvou.
Lehává dívka stále, ruce má pod Amhlavou.
Obláčky bílé pěny čas odA7 času Dmvyskočí.
Lehce Morganovic AmJenny kotníkyE jen tak Amomočí.
2:Přemýšlí o slávě nekonečné, kterou získal prapraděd.
Co měl koráb, zbraně sečné, u nohou mu ležel svět.
Týdny dlouhé tráví marně a čas letí, pospíchá.
Jak štíhlá břízka v poušti - ta dívka usyAmchá.E7 
R:Je to AJenny, Dhezká AJenny, vnučka Dpiráta MorgaE7na.
Nad obláčky z bílé pěny snívá na skále do Arána.
DHezká AJenny E7MorganoAvá A7nechoDdí do kosteGla.
H7Neví, Eco je čaj o páté, milovat by nechtěAla.E7 
2:Přemýšlí... usychá.
3:- oči pohledem hladí dědovu nejstarší ze všech dýk.
Jenny myslí na poklady, jó, to býval námořník.
Čeká, kdy zas hejno plachet vynoří se z obzoru.
Steskem, kterým chřadne nevyléčí žádný z doktorů.
R:Je to Jenny...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:38.551+00:00
Výsledky hledání: